Vánočné zážitky malé Fakynn

3. prosince 2015 v 10:30 | Veronika |  Články
A protože tu máme za pár dní vánoce, otevíráme už třetí okýnko v kalendáři, tak by to chtělo i na blogu navodit vánoční atmosféru. A jak jinak, než vánočním článkem! Ale POZOR, žádné "Milý Ježíšku, přeju si vilu u moře, pořádně nadupaný BMW a namakanýho milence." ani "Dám vám pár typů na skvělé dárky pro blízké.", dobře víte, že jsem nikdy nebyla zastánce psaní článků, které píše každý, no a vzhledem k tomu, že už tu dlouho nebylo povídání o tom, jaké jsem t vlastně byla v mládí kvítko, tak si to zopakujeme jako:

Vánoční zážitky malé Fakynn


Jako malé dítě, dejme tomu do začátku povinné školní docházky, jsem Vánoce opravdu velmi prožívala, a když říkám prožívala, tak jsem je prožívala především na záchodě. Když začalo to šílenství kolem pečení klobás, smažení řízků, vytahování zamrzlého salátu z balkónu a podobně, tak malá Verunka začínala mít tak obrovské nervy (vůbec si nepamatuju proč, jestli ze strachu, že nic nedostanu, nebo radosti, že mi zase Ježich přinese všechno, o co jsem si psala?), kdy jsem se tak půl hodiny před večeří zavřela na záchodě a tam seděla. A seděla. A seděla... Většinou jsem ani večeři neměla, protože jsem seděla. Celá rodina ze mě srandu a já chudák malá.


Jednou, když jsem tak trůnila na tom záchodě, babička využila situace a šla přeházet všechny dárky ze skříni pod stromeček. Jenže to bych nebyla já, kdybych v tu chvíli neotevřela dveře a nezačala křičet, že vidím Ježíška, že už je u stromečku! Pak se ale babina otočila a já začala hulákat pro změnu, že babička je Ježíšek a proč mi to neřekla. To byly možná poslední Vánoce, když jsem v Ježíška věřila, i když podle mě jsem další rok stejně věřila a už to nevnímala. (Vidím to u bratra. Minulý rok našel dárky, tak jsme si mysleli, že už divadýlko budeme hrát jen na nejmladšího, ale včera psal dopis, tak nevím.) Nejvtipnější zážitek.

Když ještě chvilku zůstaneme u vynervované malé Fakynnky, tak si vzpomínám na to, že jsem dokonce měla i halucinace. Dětská fantazie nemá mezí a tím se všichni doma přesvědčili potom, co jsem přišla, že jsem viděla jet Ježíška na saních se zapřaženými soby. (Degenerace Santy...) Vidím to živě a vím, že jsem tomu věřila opravdu dlouho. Seděla jsem na pohovce, koukala na pohádku a najednou se podívala z okna, kde jsem viděla letět kolem protějšího paneláku červené sáně, kde seděl Santa, pro mě Ježíšek. Dlouho jsem koukala z okna a pořád ho viděla. Pak jsem běžela za babičkou a mamkou, že jsem HO viděla a ony mi nevěřily. Byla jsem z toho opravdu smutná.

A co malování a posílání dopisů? Vždy jsem měla napsáno a přichystáno někde v listopadu a škudlila ho, kdy že konečně půjdeme se školkou ke schránce, abych ho tam mohla hodit.
Když jsem však už nebyla ve školce? Dávala jsem ho mamce, že ho pošle poštou, ale prdlačku, jednou jsem ho našla schovaný v šuplíku. Další důkaz toho, že Ježíšek neexistuje? Takže jsem napsala další dopis a dala ho za okno, aniž bych to někomu doma říkala. Každý den jsem chodila k oknu a pořád tam byl. Bylo už 22.12. a pořád tam byl, následující den ale zmizel! Ta chvilka mi zase dodala víru. (Po nějaké době jsem se dozvěděla, že mamka mi šla vyklepat deku z okna a dopis uletěl.)

Pekli jste jako malí cukroví, tak v roce a půl? Ne? Opravdu? A víte, kdo ano? Jo, přesně tak.
Vzala jsem mamce mouku, když zrovna dělala linecké (takhle story se u nás říká každý rok, letos to uslyším už tak po 17, nádhera), přicupitala jsem si k nočníku, který už měl nějakou tekutinu v sobě, vysypala tam celé kilo mouky a začala dělat linecké s mámou, ale bez mámy. V obýváku, sama, pěkně na nové semišové pohovce, kterou babička chránila svým tělem, ale ne zrovna ve chvilce, kdy šla pro máslo, které došlo, a já se pustila do pečení. Po chvilce máme došlo, že je až nějaké moc velké ticho a já nejsem u ní, běžela do obýváku, kde shledala to nadělení, běžela pro všechno možné a začala čistit dřív, než se vrátila babička. Nakonec to stihla a nikdo nepřišel k újmě od babičky Hulka.

A víte vy vůbec co? Můj nejhorší dárek a zážitek z vánoc, který mámě do teď vyčítám je, když v sobě mých 7-8 let frčel pes, na kterého když zapískáte, tak přiběhne, zaštěká, udělá kotrmelec, vyčůrá se, nevím co všechno. Napsala jsem si to na dopis, pořád to říkala a ukazovala všem, jak to chci, no a víte, co mi udělali? Koupili mi nějakýho nechutnýho hnusnýho žlutýho puda, co zpíval fakt hroznou písničku. TO BYL OPRAVDU PODRAZ!

Pokud máte taky nějaké vtipné zážitky, když jste byli malí, určitě mi je sem napiště.
Přeju vám, ať nakoupíte všechny dárky včas, ať zvládnete poslední dny školy a práce, než budeme mít vytoužené chvilkové volno a tak všechno předvánoční. Jo a ať vás neodnese čert do pekla.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Nicolette Lear Nicolette Lear | Web | 3. prosince 2015 v 12:51 | Reagovat

Páči sa mi ako to maš vtipne napísane :) Vianočne  príhody detí sú veľmi milé, a keď si na nich ešte pamätáme, je to super :)

Budem veľmi rada  ak sa zapojiš do giveaway na mojom blogu :)
http://nicolettelear.blogspot.sk/2015/12/giveaway-time.html

2 cincina cincina | Web | 6. prosince 2015 v 18:43 | Reagovat

Haha, tak tohle je moc moc dobré:D Zasmála jsem se:DDD
Buď ráda, že se to každým rokem vypráví, protože takové příhody jsou právě nejlepší:) Jednou to budeš vyprávět svým dětem a pořád se tomu budete smát:)

3 Tereza la Marque Tereza la Marque | Web | 7. prosince 2015 v 0:55 | Reagovat

Taky jsem měla halucinaci Ježíška-Santy. Skrz sklo ve dveřích jsem viděla, jak zazvonil. Byla to ruka v červeným kabátě s bílým chlupem. Taky mi to nikdo nevěří, ale fakt tam byl :D

4 Jana Jana | E-mail | Web | 7. prosince 2015 v 7:13 | Reagovat

Nejlepší vánoční článek, jaký jsem zatím četla :D :D :D :D

5 evil spirit evil spirit | Web | 7. prosince 2015 v 21:17 | Reagovat

heh, soulasím s Jančou, tohle je fakt pecka xD love it!

6 steel32 steel32 | Web | 9. prosince 2015 v 15:48 | Reagovat

sakra, nemám kalendář :(
tohle mi úplně totálně připomnělo to dětství a úplně mi takový vánoce chyběj :/
hlavně to jak si viděla santu :D mám takovej pocit, že sem to jako malá řikala taky dost často, než mi došlo, že to byl vlak nebo letadlo a tak :DD
chci dávat dopis za okno :D to chození okolo okna a čekání, kdy ten blbej papír konečně zmizí!! :D
a to s tím pečením mě dostalo :DDD

7 Sugr Sugr | E-mail | Web | 11. prosince 2015 v 17:51 | Reagovat

Dobré, pobavila jsem se, díky moc!
A také děkuji za komentář a návštěvu na mém blogu-potěšila jsi mi!:-)

8 Lia Lia | E-mail | Web | 11. prosince 2015 v 19:15 | Reagovat

Pobavila jsi, máš hodně dobré články :D Co se týče mě, já Vánoce nemám ráda, nikdy jsem neměla takový ty rodinný bla bla něco, co mi říkají ostatní, takže já mám pokaždé strašný stres, pokaždé depku a nakonec jsem ráda, že jdu už x. ledna do školy :D Snad se tento rok nic hrozného nestane..

9 C. C. | Web | 11. prosince 2015 v 20:12 | Reagovat

Tak to jsme na tom podobně, co se týče toho cos mi psala na blog.
Mimochodem, fakt pěkné historky :-D. Já jedny Vánoce jako menší prozvracela, takže jsem musela do nemocnice, ať mi píchnou injekci a druhou polovinu dne jsem prospala. :-(
A to tvoje linecké, na to nemá asi nikdo!:D

10 S-hejvi S-hejvi | Web | 12. prosince 2015 v 9:39 | Reagovat

Tak ten první odstavec na mě sedí taky úplně přesně! Vždycky jsem měla takové nervy! :D

11 Lesní tráva Lesní tráva | E-mail | Web | 13. prosince 2015 v 1:44 | Reagovat

Taky jsem odjakživa v nervech :-D Ale určitě ani ne z poloviny, jaký ty jsi byla stresík :) Tyto Vánoce poprvé nebudu doma s rodiči, takže bude změna :) Jinak mám všechny dárky nakoupené a zabalené - chybí mi jen koupit jednu velkou dárkovou tašku pro matku a poštou mi má dojít fotodeka pro otce (ano, i když nebudu doma, porozdávám dárky dříve a pak 23. odlítám:)). Vlastně ještě musím usušit jablka, abych nezapomněla :) Jinak ohledně Vánoc si na nic moc vtipného z dětství nevzpomínám, až na pády vánočních stromků, které se občas prostě rozhodly ulehnout (a hlavně, když jsem se v obýváku sama dívala na tv... na koho to asi pak bylo ;)).

12 glamour-vanessa glamour-vanessa | 14. prosince 2015 v 9:19 | Reagovat

[4]: Tak, tak, - super :-D :-D :-)

13 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 16. prosince 2015 v 20:12 | Reagovat

Já mám jenom jednu vtipnou příhodu: 24.12. jde malá Adrianka ke stromečku a dostává dárečky! 25.12. se vzbudí a dostává dárky, jelikož má narozeniny. 26.12. přicupitá k mamince se slovy: "A mami, dneska už jako nic nedostanu?!" :D
No jo, problémy dětí narozených blízko Vánoc :D

14 *Anne *Anne | Web | 19. prosince 2015 v 13:21 | Reagovat

Ahoj! Pamatuješ si na mě ještě ? Opět mě chytla psací nálada a jsem zpět :) Jinak ohledně mých zážitků z Vánoc, stále na Ježíška tak nějak věřím, spíše věřím na ty chvíle co se stanou podle mě jen díky kouzlu Vánoc :) Nějaký extra zážitek asi nemám, možná jen to klasický dušení se kostí z kapra :D

15 Elis Elis | Web | 20. prosince 2015 v 19:03 | Reagovat

Teda s tím vánočním cukrovím jsi mě vážně dostala :D

16 Lia Lia | E-mail | Web | 21. prosince 2015 v 17:27 | Reagovat

[13]: Lol, tak to je drsný :D :D To muselo bejt docela vtipný pro tvoji mamku, já mám narozeniny v únoru, takže jsem ještě v suchu :D ale sestra to měla podobně, teď jsi mi to akorát připomněla :D

Co se týče článku, vždycky pobavíš ♥ Vánoce jsou o nervech, ale na opravdové kouzlo už člověk zapomíná, což je docela smutný. Teď už je to jen o tom, abychom nakoupili dárky, které budou cenově odpovídat druhému, což je blbost.
,,Vánoce jsou tehdy, když milujeme, a když dáváme." Tenhle citát se mi hodně líbí.

17 zlatí zlatí | E-mail | Web | 4. února 2016 v 18:02 | Reagovat

moc pěkný článek :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama