Špatný den není nikdy celý špatný

7. října 2015 v 18:51 | Veronika |  Články

"Den předtím jsem šla brzy spát, už kolem 9 večer, myslela jsem si, že se trošku dospím a ráno se mi bude dobře vstávat, to jsem ale ještě nevěděla, jak to všechno bude vypadat."


Ráno jako každé jiné, v 6:30 mě jakási písnička začala budit, snažila se dlouho, nevím jak vy, ale jak tam mám písničku, která se mi líbí, je probém mě probudit, protože tu písničku chci prostě poslouchat. Takže je-dn-o-ou je-dno-o-ou je-dno-o-ou jednou, veřím, že jednou večer, když zapnu zprávy, sličná moderátorka u šálku kávy, s úsměvem oznámí všem, že dnes byl vážně zvláštní den, vůbec nic zlýho se nestalo, válčit se prej náhle přestalo a nikdo netuší co se stalo, najednou. První věc, která mě napadla, i když jsem spala tolik, že k funkci mého organismu musím spát ještě. Budík jsem vypla, odložila další na později a spala si sladce dál. JE-DNO-O-OU JE-DNO-O-OU a jelo to znovu. Vstát už jsem musela. Šla do koupelny, oblíkla se, namalovala a koukám na hodiny 7:13, fuck, musím jít, ale neměla jsem sváču, jako přece nemůžu do školy bez sváči. Rychle řežu, mažu, balím, oblíkám kabát, boty a utíkám. Absolutně mi ty boty nešly obout, tak jsem to zkoušela ještě ve výtahu a snad 5 minut u vchodu. Když už konečně jsem je narvala na nohy, tak běžím na zastávku a bus fuč. Říkám si "Paráda, musím jet tím pozdějším.", tak čekám a najednou mi došlo, že jsem si zapomněla vzít svetr. Do tý morny, co máme ve škole, nemůžu jít jenom v tričku, to by byla sebevražda a dobrovolně vybraný osud tam prostě zmrznout. Tak se seberu a bežím zase domů, rozrazím dveře, dupu ke skříni a svetr nikde. Co myslíte? Jo, měla jsem ho celou dobu na sobě. Tak zdrhám zpátky na bus, schody dávám po čtyřech, protože mi výtah samozřejmě někdo vzal, po dvou možná třech patrech házím hubu. Když otevírám dveře vidím, jak na mě autobus mává. Další mi ujel. Netuším, kdy jede další a určitě to nebude teď, abych ještě vůbec něco stihla. Píšu zprávu kamarádovi, že nestíhám, ať na mě nečeká. Za dvě minuty jede linkový autobus, chtěla jsem s ním jet, ale zjistila jsem, že mám všechny peníze v peněžence... a peněženku samozřejmě doma na stole. To už jsem opravdu nevěděla, jestli se smát nebo brečet. Když přijel další, tak si do něj vlezu, sednu k nějaké děsně nepříjemné paní a celkem i jinak prostorově řešené, že jsme na sedačce seděla tak půlkou zadku. Když beru do ruky mobil, abych se podívala, kolik vlastně je, zjistila jsem, že je od krve, tak hledám odkud to krvácím a jo, rozřízla jsem si o něco ruku, tudíž všechno jsem měla od krve. Připomínala jsem trochu řezníka. To už jsem fakt nevěděla, co dělat. Přijela jsem pozdě, bežím na místo srazu, protože jsem ještě rychle psala, že to nakonec stíhám, jen tam budu o chvilku později, jenže dostala jsem neskutečnou křeč do lýtka a jít v tom stavu rychle, to je dost těžký úkol. Přesto jsem se nedala a jdu rychle dál. Jo, šla jsem zbytečně, nikdo nikde. Jdu tedy do školy, jenže u školy pro změnu zjistím, že nemám průkaz a nedostanu se do ní. Tak jsem čekala asi 10 minut, než někdo přišel a otevřel mi. Pádím do šaten, pak učebny, sednu na místo a zvoní. Při příchodu učitele se dovítám, že píšeme opakovačku z vkládání objektů, na které jsem nedávala pozor a poslední hodinu píšeme i z občanky, pojmů, které jsme si měli doma vysvětlit a připravit. Bezva, já ani nevěděla, že se občanku vůbec učíme.
To ráno bylo hotovo. Myslela jsem, že už to může být lepší, ale nedala jsem se! Stále jsem se snažila myslet hezky, pozitivně a snažit se všechno nepodělat ještě víc.

Nakonec jsem vlastně všechno stihl, ruku si ošetřila, do školy se dostala, nezabila se a jako plus jsem dostala i z obou testů za jedna.

Proč to vlastně píšu?
Nesmíte se na všechno pořád koukat černě, i když se nedaří, tak se vždy za ten den najde něco, co tak špatné nebylo. Myslete hezky, myslete pozitivně, myslete dobře. Žádný negativní myšlenky, ty přivolaj negativní věci a je to v kelu.

Mějte se nádherně, užívejte té krásné části podzimu, kdy je všechno barevné a krásné, kdy ještě nemrzneme, je jakž takž teplo.

(A ještě vám doporučuji se kouknout na nový blogový projekt, který určitě bude stát za to. WWW.ELITNI.BLOG.CZ)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Elis Elis | Web | 7. října 2015 v 20:10 | Reagovat

Tak tomu se říká opravdu ráno blbec, já bych se na to asi vykašlala a zůstala snad doma :D. Ale ne, chápu, kam má směřovat tvůj článek, samozřejmě pozitivním náhledem se leccos změní, ale holt ne vždy to jde.

2 Lia Lia | E-mail | Web | 7. října 2015 v 20:43 | Reagovat

Ah, já mám tenhle týden strašnou smůlu. Nejdřív mi přítel napíše, že nepřijede, to bych ještě zvládla.
Pak onemocním, je mi strašně zle, spíš jde o rýmu -_- Když vše dohonim, stane se mi ve škole, že mě najednou všichni začnou zkoušet..
A když přijdu domu, že si chci odpočinout, kouknu na diař a tam samý testy :D
Ale dívám se na to pozitivně: Už mám po zkoušení a mám volno :D :D

3 Camilla Říhová Camilla Říhová | Web | 8. října 2015 v 18:06 | Reagovat

Máš pravdu. Ke správnému žití, bychom si měli každý den sednout a nalézt jednu, byť jen malichernost, ale za to kladnou věc a napsat si jí :)
Máš krásný blog :)
Zase sem zavítám!

4 Heaven Heaven | E-mail | Web | 9. října 2015 v 15:16 | Reagovat

Velmi čtivě napsané :) To je opravdu den blbec :D Já tenhle týden měla taky docela dost smůly... řekněme víc než obvykle :D Ale někdy je lepší se tomu jenom zasmát - občas se to prostě stává.

5 Beatricia Beatricia | Web | 9. října 2015 v 16:28 | Reagovat

Měla jsi hektické ráno, ale vše se dá v klidu vyřešit. Vždycky se najde něco pozitivního. Napsala jsi to velice hezky a je v tom pravda. Moc se mi líbí v menu tvůj popis ADMIN. Jen se tam vloudila chybička ..zavedla světový mít... asi má být mír. ☼☼☼

6 Andey Andey | Web | 9. října 2015 v 16:56 | Reagovat

Já bych se asi otočila a šla domů, nebo jela vlakem. Doufám, že to s tou rukou nebylo nic vážného. :) Souhlasím s tebou, že máme myslet pozitivně, i když se nám zrovna nedaří. :)

7 Beatricia Beatricia | Web | 9. října 2015 v 17:23 | Reagovat

P.S. Ještě ti chci poděkovat za upozornění na barevné chyby v obrázcích. Už jsem to opravila; opravdu jsem si toho tak detailně nevšimla. Více očí více vidí. Ještě jednou dík.☼☼☼

8 Kimmi♡ Kimmi♡ | Web | 9. října 2015 v 19:25 | Reagovat

Parádní zážitek.. Tomu říkám 'povedený' ráno :P .. Jinak se vůbec nedivím, že jsi dnes zůstala doma. Když jsem se vzbudila, měla jsem chuť se na to vykašlat a spát dál :)

9 Sany Sany | Web | 9. října 2015 v 19:44 | Reagovat

Všechno zlé je pro něco dobré :).
Jsem ráda, že na věcech hledáš to dobré. Já to zatím nedokážu.
Mám nový blog, můžeš kouknout.

10 Jana Jana | E-mail | Web | 9. října 2015 v 19:53 | Reagovat

Jééj, tak to dost potěší, no ... Myslím, že nakonec se ta snaha být pozitivní více než vyplatila. Musím si z tebe vzít příklad :) Akorát mi to vydrží půlku dne a pak to balím i s energií :D

11 Betty Betty | E-mail | Web | 9. října 2015 v 20:04 | Reagovat

Říkám si, že už dlouho jsem podobný den blbec neměla, no snad jen tak brzo nepřijde. Motto tohohle článku je super, sice jsem ho nikdy neslyšela, ale když nad tím tam přemýšlím, je opravdu pravdivé. Ve škole je to pro mě každý den celkem naprd, ale když přijdu domů, zalehnu do postele s pěknou knížkou, hned se mi celý den zdá růžovější. :)

12 Roxy Roxy | Web | 9. října 2015 v 22:03 | Reagovat

Wow, tak tohle je opravdu den na nic. Ale pojala jsi to super, nesmíme vše brát hned černě.:) Škola nám všem přivádí trable, to je fakt..:D A gratuluji k jedničkám ! :)

13 Infinity Infinity | Web | 10. října 2015 v 1:28 | Reagovat

Jeee, Verunko, to jsi tak hezky napsala! Zdálo se to jako příšerný den a nakonec to nebylo tak hrozný, co? :D
Ale to s tím svetrem mě pobavilo asi nejvíc a ta zmínka, že jsi vypadala trochu jako řezník. :D

Jinak ti s radostí oznamuji, že jsem tě nominovala do TAGu na mém blogu, takže doufám, že se ti brzy objeví článek s odpověďmi na mé zapeklité otázky! :D

14 Míša Gřešková Míša Gřešková | E-mail | Web | 10. října 2015 v 11:33 | Reagovat

Tak po tomhle bych už asi jenom nadávala a prskala. Je ale skvělý, že ses nad to dokázala povznést :)

15 Rezzy Rezzy | Web | 10. října 2015 v 15:05 | Reagovat

Tyjo, to jsi měla teda akční :-D Ale líbí se mi tvůj přístup. Člověk by měl myslet pozitivně. I když někdy je to těžké... ale nakonec se vždy dá na něčem najít něco hezkého...

16 Lenuš Lenuš | Web | 11. října 2015 v 12:11 | Reagovat

Heh, fakt dobrej den :D ale správnej přístup :)

17 Amazonka Amazonka | Web | 11. října 2015 v 12:13 | Reagovat

Středa? Přesně! Přesně! Přesně!

18 Sandra Sandra | Web | 11. října 2015 v 16:44 | Reagovat

no mňa by asi porazilo!:D
ja už sa nahnam,keď som zaspala na nultú do školy!:D
ale ako si napísala ty,všetko som potom zobrala na ľahkú váhu a aj som mala lepší zvyšok dňa!:)

19 Monča Monča | Web | 11. října 2015 v 17:13 | Reagovat

No tak to musela bejt pecka :D
Ale jsem velmi ráda, že na to koukáš z pozitivního hlediska a neodsoudila jsi celý den :)

20 barlie barlie | Web | 11. října 2015 v 22:04 | Reagovat

Mega super článek, mám ráda tvoje články :D
Máš pravdu, já vždycky když mám pocit, že je všechno úplně na nic, vždy se najde aspoň jedna jediná věc, kvůli které stojí za to zůstat v pohodě :)

21 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 12. října 2015 v 8:55 | Reagovat

Nikdy není tak hrozně, pořád může být hůř... to si říkám a docela mi to i pomáhá :D

22 Nebulis Nebulis | Web | 17. října 2015 v 13:15 | Reagovat

Vždycky lze na každém dni najít alespoň nějakou maličkost, která stála za celodenní hrůzu.

23 Holoubek Holoubek | E-mail | Web | 19. října 2015 v 16:34 | Reagovat

Svatá pravda. Minulý týden byl celý tak nějak na houby, pořád pošmourno... Ale taky se stalo několik malých zázraků, na které jsem čekal hodně dlouho. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama