Prosinec 2014

První škrtnutí ze seznamu! (EKTOR)

30. prosince 2014 v 21:01 | Veronika |  Články

(Pokud tu je někdo, kdo by mi chtěl cpát, že je to namyšlenej egoistickej s_áč, nechte si to pro sebe.)

S kamarádkou máme už hromady seznamů věcí, které bychom chtěly udělat, což už jsem se určitě zmiňovala ve společném článku tady. Avšak to byly seznamy, které obsahovaly absolutní ptákoviny a jednoho dlouhého nudného dne, jsme se rozhodly napsat pořádný seznam s pořádnými věcmi, které opravdu toužíme zažít.

Sourozenecký tag

28. prosince 2014 v 20:21 | Veronika |  Články

Přemýšlela jsem, jak zapojit i bratra do článku, protože mi věčně stojí za zády a říká "Co děláš?" "Co tam píšeš?" "Já chci taky něco napsat!" a při společné procházce mě napadlo "CO TAKHLE UDĚLAT SOUROZENECKÝ TAG!". Kámen úrazu přišel ve chvíli, kdy jsem začala hledat otázky. Nikde nic a když už, tak byly těžké. Přece jen, když někdo dělal takový tag, měl podobně starého sourozence, nebo alespoň už uměl přemýšlet.
Něco jsme tedy utvořili, abychom zkrátili těžké čekání na Ježíška.

Letošní vánoce celé špatně

25. prosince 2014 v 19:40 | Veronika |  Články


I přesto, že říkám, jak Vánoce nemám ráda, prostě jsem si už za těch sedmnáct let na něco zvykla a i když jsem říkala, jak je slavit nebudu, nechci nebo nepotřebuju, stejně mě mrzelo, když se náš Štědrý Den změnil v obyčejný den, kdy se dávají dárky.

Blogerské začátky Veroniky

23. prosince 2014 v 20:00 | Veronika |  Blog


Už dlouhou dobu mám v hlavě nápad, že sepíšu své počátky a první kamarádění s blogem, a když už jsem se tedy dokopala s čajem k usednutí za netbook a psaní, je to tu.

Útržky vzpomínek na Vánoce

21. prosince 2014 v 10:33 | Veronika |  Články


Dlouho jsem přemýšlela o čem napsat článek, abych i na blogu navodila nějakou tu Vánoční atmosféru, když už máme 21. prosince. (Uhh, už jen tři dny.) Tak mě napadlo, udělat takový "zpátky do minulosti" a připomenout si vánoční svátky za mého raného věku. Navedla mě na to mamka, kkdyž jsme se včera bavily o tom, jak jsem těšila se klepala na Ježíška, odpočítávala dny a nemohla se dočkat.


Sjely jsme se po koření

17. prosince 2014 v 21:03 | Veronika |  Články
pozn. Zdravím, po dlouhé době se ozývám, mám toho prostě moc. Samý písemky, testy, zkoušení. Do toho dopisování, brigáda. Zatím jsem domů nepřišla před půl 5. Dnes o půl 6. A poslední dobou mám fakt šílený stavy a prostě nemám náladu na nic. Takže se vám omlouvám, přes prázdniny to bude lepší.

A pokud máte nějaké teorie o tom, co by mohl znamenat nadpis, tak pozor. Je to fakt a já vám to teď vysvětím.

Víte, s kamarádkou jsme prostě blázni. Děláme a zkoušíme spoustu věci a jednou, přesnějí před týdnem v úterý, jsme seděly v kuchyni, ona u nás spala, a tak jsme nevěděly, co dělat, zkusily jsme do googlu napsat "domácí drogy" a trošku zaexperimentovat. A takhle to dopadlo.

Mlč a šoupej nohama!

10. prosince 2014 v 18:32 | Veronika |  Články
Kdo by neznal větu "Mlč a radši šoupej nohama.", ale opravdu by měl člověk mlčet, když ho něco napadlo, nebo když opravdu chce vyjádřit svůj názor?

Naše učitelka na psychologii a první pomoc říká "Nejdůležitejší je komunikace. Všechno je to o komunikaci!" a podle mě je to pravda. Neříkám, že nejlepší bude:
-Skákat do řeči starším, nesnášejí to, my to víme, ale stejně skáčeme.
-Vyjadřovat se jako "Vole, jdi do prdele." a podobně.
-Hlavně přemýšlet, než cokoli vypustíme z pusy. Ne vždy je to opravdu něco "chytrého" a něco, co bude ostatní zajímat.

Toužím // 7 měsíců

6. prosince 2014 v 9:09 | Veronika |  Blog
Další z mých zamilovaně sladkých článků, až se z toho kazí zuby, je tu. Jsem s tím hrozná, já vím, ale vy to přežijete. (Psala jsem o dvakrát, protože první pokus se mi neuložil díky výpadku internetu, takže se omluvám za chyby, protože jsem byla už tolik vytočená, že už jsem to nechtěla ani nijak kontrolovat)

pustit:

Toužím potom, abych mohla každý večer usínat v tvém objetí.
Toužím potom, abych se v noci probudila se zlým snem v tvém náručí.
Toužím potom, aby když mi byla zima, tak jsi si mě přitáhl blíže k sobě, objal a přikryl dekou.
Toužím potom, abys mě budil ze zlého snu a konejšil mě, že všechno je dobré a ty jsi u mě.
Toužím potom, abych se mohla každé ráno probouzet vedle Tebe.
Toužím potom, aby každé moje ráno začánalou tvou sladkou pusou a větou "Dobré ráno brouku."
Toužím potom, abys mi vařil nejlepší večeře.

Kniha X Film

2. prosince 2014 v 20:54 | Veronika |  Články


Omlouvám se, pokud budu moc upjatá ke knihám, ale já jsem prostě člověk, který si musí nejdříve přečíst knihu a pak až se podívat na film (když však film vydají až potom, co knihu přečtu, jen dobře), protože když nejdříve zkouknu film, většinou to dopadne tak, že mě kniha už tolik neláká (jediná výjimka je Twilight Saga), jenže když si pak přečtu knihu, mám tendenci kritizovat film, že pozměnili tohle a nedali tohle a člověk měl vypadat takhle. Jsem to ale případ.