Duchové

19. října 2013 v 23:01 | V. |  Články
Po dlouuuuhém, opravdu dlouhém přemáhání usednout k notebooku a konečně napsat nějaký článek, jsem se zvedla a přesunula svůj velectěný zadek k blogu. I přes neuvěřitelnou bolest hlavy, podotýkám neuvěřitelnou. Mám chuť se každou chvíli podívat do prava, jestli tam náhodou není nějaké zjevení, které mi bouchá hřebíky do ucha, ale ultra tupý hřebíky. Dobře, zní to divně, ale to je takový to, když vás strašlivě bolí někde unitř ucha a jde to všude do hlavy. Naštěstí mě to přešlo, radši. Když jsem to řekla mámě, oznámila mi, že tedy půjdeme do nemocnice, NÉ DÍKY. Nikdy v životě nepůjdu do nemocnice, když budu mít něco s ušima, i kdyby mi z nich trčely obrovské hřebíky. Ne, máme tam nepříjemný doktory a mám moc citlivé uši. Teď si tak říkám, nemá to být projektový den? Proč teda píšu o mých uších? Fajn, jdeme na to.

Téma na čtvrtý projektový den jsou 'Duchové'. Předem vás musím upozornit, že věřím na duchy, takže si myslete co chcete. Příběhy, které použiji v článku, jsou pravdivé, nejsou to žádné výplody mé fantazie, i když bych si to možná nejraději přála.


  • Nikdy jsem na ně nevěřila, ale když vám pak umře babička, máte její urnu v bytě, začnou se dít divné věci, když jí pak dáte rozprášit a všechno skončí, věřit začnete! To že se u nás otevírali dveře a podobně, to jsme nechávali být. Sice je to trošku divný, když jsou všechna okna zavřená a žádný průvan. Pak když jednou přijedete z hrobů (byly Dušičky), otevřete dveře, příjdete do obýváku, tam rozbitá lapma, zapnutá televize, otevřené dveře na wc, v kuchyni pak otevřené šuplíky, skříňky. Je to divný. Když pak všem voláte, jestli u vás nebyli, všichni odpovídají 'Ne', začete se bát. (Jen pro pořádek, půlka popela se rozprášila u nás na hřbitově, druhá u tety, v jiném městě, aby vám bylo jasno. Druhá půlka byla stále u nás.)
  • Když jsme se přestěhovali do jiného bytu (nebylo to kvůli tomu), začne sama vrzat podlaha, bojíte se o to víc. Nejvíc vás pak dodělá, když zjistíte, že v místnosti, kde máte obývák, se objesil nějaký 17letý kluk. Jů, když o tom tak teď píšu, dochází mi, že je to tak metr od místa, kde sedím.
  • Mamčina kamarádka je nějaká sensibilka?Věštkyně?Vyvolávačka? Nevím. Řekne budoucnost, spojí se s mrtvými a tak. Jí nevěřím, ale jednou byla u nás, nějaké sezení. Chvíli se soustředila, pak na mě začala mluvit úplně jiným hlasem, totálně divně, jak kdyby na mě mluvil nějaký mladík před 100 lety. Bylo to psycho. Stejně jsem si stála za svým, že to jen dělá a podobně. Pak se mě ale zeptala, jestli jsem náhodou neusla už brzo, kolem 6, a jestli se mi nezdálo .. nevím teď co to bylo. Ale sakra usla jsem už v 6 a zdálo se mi to, na co se ptala. Už jsem ji věřila. Mimochodem po tom sezení už se to přestalo tolik dít. Žádné praskání, žádné zvuky.
  • Poslední věc, nedávno jsme s kamarádkou tak ze srandy zkoušely vyvolávat. Kdybych věděla, co se bude dít, nepřistoupím na ten její skvělý nápad. Vyvolávaly jsme jejího strýce, haha. Před náma byla svíčka a když jsme se ptaly na takové to 'Pokud jsi tu, dej nám znamení.'' za svíčka začala úplně blbnout. Jako kdyby do ní někdo foukal, plamínek byl úplně položený na levo. No víte jak to myslím. Z ničeho nic se uklidnil a dál pohodově plál. Když jsme se zeptaly znovu, opět začal zase blbnout. Okamžitě jsem začala křičet a snad půl hodiny drmolila 'Odvoláváme tě duchu ... blá blá.' Bylo to něco šíleného!
Možná si řeknete, 'Kecka' 'Báchorkářka' 'Nevím!', ale já na duchy věřím a vždycky budu. Nevím jestli máte podobné zážitky (pokud jo, honem do komentářů), ale kdo nezažil, nepochopí, neuvěří. Mám husinu všude, 'Mamko spím s tebou.'.

btw. holátka už se budu snažit být aktivnější! Jinak rozhovor s mou maličkostí 'tady'.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 El. El. | Web | 19. října 2013 v 23:13 | Reagovat

Já to s tím uchem měla, je to zánět, měla bys to řešit :D ...
Já na duchy taky věřím, měla jsme už s němi tu čest.
Až nebudeš líná, tak místo "Lee" si tam napiš "El." a můj nový bloček, anoo? děkuju. :) :D

2 May-rinne May-rinne | E-mail | Web | 19. října 2013 v 23:23 | Reagovat

Díky za komentář u mně. Jsem ráda, že ses vypsala, strašně mně zajímá, jak jsou na tom ostatní :)
No jo, to byly časy, kdy TH byly tak známí, že je znal snad každý :D Aneb dnešní 1D :D Bohužel já se stala fanynkou až v červenci 2012, takže tu "éru" jsem jaksi přeskočila :-D Ale musím říct, že byla doba, kdy jsem byla na ně závislá, neposlouchala a nemyslela na nic jiného, ale teď už to tak nemám. :-D Ale pořád je to má nejoblíbenější kapela :-)

3 May-rinne May-rinne | E-mail | Web | 19. října 2013 v 23:24 | Reagovat

Jo a taky tak vypadal můj první blog :-D Byla jsem kopírka no :-D Nic vlastního :-D

4 Ell Ell | Web | 19. října 2013 v 23:31 | Reagovat

Já taky věřím naduchy, i když MAŠTĚSTÍ nemá ty příběhy. Jelikož je noc přečetla jsem si první větu a už jsem se bála, takže nic moc :) Ale jinak fakt super. U nás jsou doktoři celkem fajn, a tak mně napadá... nemáš náhodou migrénu? ://

5 Nia Creep Nia Creep | Web | 19. října 2013 v 23:55 | Reagovat

ježiš, dneska neusnu.
i kdyz nevím co mě tak vyděsilo, když na ně stejně věřím..
tvé historky jsou vážně strašidelné:O
opravdu, nevím, jestli se neposeruu dneska apri kazdem mením vrznutí :O
nemáš něco jako zánět ucha? O.o
taky jsem ho měla, a taky mi ta bolest projížděla do hlavy:// jinak nevím..

6 Vaness . Vaness . | Web | 20. října 2013 v 9:19 | Reagovat

Z těch příběhů docela mrazí v zádech ,
ale stejně na duchy nevěřim .

7 S-hejvi S-hejvi | Web | 20. října 2013 v 9:29 | Reagovat

děkuju moc:) jinak super rozhovor!

8 Dakota -- staycomplicated.blog.cz Dakota -- staycomplicated.blog.cz | E-mail | Web | 20. října 2013 v 13:25 | Reagovat

Taky věřím na duchy, oou. A taky mívám tak strašný bolesti hlavy. Jsou to dny, kdy bych se nejradši někam zavřela před světem. Vadí mi jakýkoliv sebemenší zvuk, světlo, cokoliv. už nevím co s tím, zbývá jen doktor -.-

9 CrazySarah CrazySarah | E-mail | Web | 20. října 2013 v 14:02 | Reagovat

Užasný článek!!Já na duchy věřim..
Umřel mi pejsek a někdy v koupelně samy od sebe spadnou mýdla a tak..

10 McDasha McDasha | Web | 20. října 2013 v 14:03 | Reagovat

No, já na duchy věřím, a co jsi napsala, to je určitě pravda, nemyslím si že si vymýšlíš. Ale věř- co jsem prožila já bylo asi horší :DD
Bylo to na jaře, Já, 3 holky (dvě moje kámošky a o dva roky mladší sestra jedné z nich), a pět kluků se setkaly u jednoho z nich doma. Velký dvoupatrový dům. Byl večer (všichni bydlíme na stejné ulici, tak můžem být na návštěvě u někoho i do půlnoci), a v ten den jsme se rozhodli vyvolat nějakou náctiletou dívku, která se podřízla (stalo se to asi před dvaceti lety někde na Slovensku- kluci o ní četly). Nejdřív se zapnula telka, my jsme si mysleli že to je jeden z kluků, že chce abychom měli infarkt. Pak jsme ale uslyšeli zapínání počítače na druhém patře :DD A pak? no oni měli dřevěné schody, a když je ticho, je slyšet jak po nich někdo jde. Ale my nikoho neviděli :DD to už jsme se málem rozbrečely. No a když jsme ji začaly odvolávat, na druhém patře, v pracovním pokoji otce kamaráda se rozbilo okno :DDD No co, rodiče nám nevěřily a moooc se zlobily, a museli jsme to vyplatit :(
Jinak přeju odně štěstí, já nemocnice také nerada :// a hezký blog :)
A doufám že už s kamarádkou nebudete mít nápad vyvolávat ducha :D My určitě ne!!

11 myred myred | Web | 20. října 2013 v 14:24 | Reagovat

Já jsem nic podobného nezažila a na duchy moc nevěřím. Ale kdyby se mi tohle stalo, nejspíš bych se scvokla. :D

12 Kristýn Kristýn | Web | 20. října 2013 v 15:18 | Reagovat

Páni, no tak tu husinu mám už i já .. -_- :S nezávidím ti to .. :O

No a s tím uchem by sis měla k doktorovi zajít aby to nebylo něco vážnýho ! ;)

btw. luxusní blog !! :)

13 pinkypie pinkypie | Web | 20. října 2013 v 15:19 | Reagovat

Duchovia :3 hmmm... zajímavé :D a bolesť hlavy -.- fauck..neznášam ju :3 :DD super článok! :D :))

14 Morell Morell | Web | 20. října 2013 v 18:52 | Reagovat

V mém případě je asi lepší mlčet, jinak říkám věci, kterých potom lituji, ale je to tak, duchové jsou tu s námi, posílat je do světla znamená je ničit a zabíjet! Nedělejte to, níkdy.
NEdávno mě ve snu navštívil pes, co už dávno umřel, ale měla jsem ho ráda, dokážu vnímat emoce lidí i zvířat okolo sebe, mluvím s elfy a s duchy, atd...
Jsou emzi duchy šprímaři, ale jsou to dobré bytosti. Netřeba se jich bát. Jen někteří jsou zlí a těm se dá bránit. Na to pozor! I andělé umí bít pěkný svině, s prominutím, ale je to tak; ukradnou energii a přivedou vás nad hrob a vyléčí vás jen když se stanete křesťany, hajzlové.

Tvoje babička je určitě s tebou, můžeš ji požádat kdykoliv o pomoc a ochranu, i mě kdisi duchové přivolali pomoc, když jsem ji opravdu potřebovala, zachránili mě, možná před trvalou depkou, možná před smrtí.

15 dombabas dombabas | Web | 20. října 2013 v 19:07 | Reagovat

Wou!! na duchy verím, ale nikdy sa mi nič takéto nedialo. Mamina mi ale hovorila jeden príbeh, ktorý sa jej stal. : Bola som štvrté dieťa svojich rodičov. Vysnívané dievčatko po 3 chalanoch. Netešili sa na mňa len moji rodičia, ale aj moji starí rodičia. Lenže môj starý apo pár mesiacov pred mojím narodením zomrel. V prvú noc, čo ma mamina priniesla z nemocnice ma dala do postieľky a ľahla si do postele. Ocino už spal. Zrazu sa otvorili dvere a do izby vletel taký chladný vánok. Bolo počuť, ako niekto kráča po koberci ale mamina nikoho nepočula. Vraj sa na mňa môj starý apo prišiel pozrieť :-/

16 Kei Kei | Web | 20. října 2013 v 20:27 | Reagovat

já sem nikdy moc nevěřila na duchy ale poslední dobou tomu tak nějak začínám propadat asik kvůli american horror story mno :D ale prostě nevím myslím si žě duchové existují že když člověk umřu tak tu zanechá nějakou schránku bo takové teorie.. Aji třeba takové to převtělování.. to je též dost magický.. vždycky čtu enigmu a nevím jestli si to tam vymýšlej ale některé příběhy.. brr

hey jak sem to četla uplně mi běhal mráz po zádech..to bych já nezvládla já bych byla uplně nejvíc posraná hned.. Vždycky jak sem bývala sama doma tak sem se bála jak svině teď už moc ne ale prostě kdyby nějaká podlaha a takový tak se okamžitě stěhuju pryč pryč pryč :DD

17 Hoshi Hoshi | E-mail | Web | 20. října 2013 v 21:08 | Reagovat

Věřím, nevěřím .... Pokaždé, když vím co napsat jako smysluplný komentář, už se chystám, že ti jej sem napíši, tak najednou nic.
Duchové existují/nebo ne.. Záleží na člověku, jestli tomu člověk chce či nechce věřit.
Mě osobně se nic strašidelného nestalo.. To jsem ráda ^^ Ale místo duchů mi napovídají sny -_-

18 Annie Annie | Web | 28. října 2013 v 17:24 | Reagovat

Já na duchy celkem i věřím, občas u mě v pokoji vrzne v noci skříň a mně přeběhne mráz po zádech :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama